Nacházíte se zde: eChomutov > Zpravodajství > Rozhovory > Václav Svoboda: Mauricia už nikdo doma nenajde
Úterý, 08 Září 2015

Václav Svoboda: Mauricia už nikdo doma nenajde

V květnu letošního roku se do Chomutova sjeli filatelisté z obou stran hranice na VI. mezinárodní filatelistickou výstavu Euregia Egrensis. Jedním z organizátorů byl chomutovský filatelista Václav Svoboda, který se se svou ženou výtvarnicí Marií Svobodovou zasloužil o vznik první poštovní známky s motivem Chomutova.

Kdy vám učaroval svět známek?

To už je tak dávno, že si to skoro nepamatuji. Už jako malý kluk jsem sbíral známky. Jednou mi děda nabídl, že mi místo peněz za vysvědčení bude kupovat známky.Souhlasil jsem. Moudrý děda mi na poště objednal tak zvanou novinkovou službu. Dostával jsem všechny české známky, které vyšly. Pak jsem se nějaký čas o známky nezajímal. Zajímaly mě slečny, sport, muzika a jiné radosti života. Když jsem se vrátil z vojny, připomněla mi známky maminka s tím, že mi v nich hospodaří mladší bratr.Tak jsem si je jednoho dne sbalil a přivezl do svého nového bydliště, do Chomutova. Asi v roce 1963 jsem se stal i členem chomutovského Klubu filatelistů a také Svazu československých filatelistů. Před zhruba pětatřiceti lety jsem byl zvolen předsedou místního klubu. Nebyl jsem jen vlažný člen a brzy jsem sloužil v krajském, posléze ústředním výboru SČF. Po rozdělení republiky jsem byl dvě volební období zvolen místopředsedou Svazu českých filatelistů. Od začátku jsem členem předsednictva svazu.

Jak se za minulého režimu sbíraly či vyměňovaly známky?

To byla svízel. Styk se zahraničím byl v podstatě nulový. Existovalo takové středisko v Praze, které styk se zahraničím umožňovalo. Otevřený dopis se známkami a s adresou se nejdřív poslal do Prahy, tam byl zkontrolován,zalepen a odeslán.Trvalo tak tři měsíce, než se dopis se zahraničními známkami stejnou cestou od adresáta vrátil. Něco se občas dalo sehnat v Pofisu, to byl oficiální státní obchod se známkami. Pokud jsem si dopisoval s někým do ciziny mimo zmíněné výměnné středisko, dopouštěl jsem se přečinu proti devizovému zákonu a riskoval jsem malér s policií. Soudruhům bylo proti mysli i to, že sběratelé měli zájem kompletovat protektorát Čechy a Morava. K uvolnění došlo až v roce 1968.

Lidé si představují, že sbíráte jen známky, ale tak to není. Vysvětlete, co dnes filatelisté sbírají?

Sbírání razítkovaných známek obálek nebo pohledů je na ústupu. Nerazítkovaných čili nepoužitých známek je ve sbírkách již většina. Ať se rozhodnu sbírat to, či ono, musím se rozhodnout, jestli chci sbírat jeden stát a pak sbírám poctivě vše, co bylo vydáno. Nebo se mi líbí nějaké téma napříč mnoha státy. Tak sleduji emisní plány mnoha států a sbírám to, co se tématu týče a co se mi líbí. Pak je třeba obor poštovní historie. Sbírají se obálky, korespondenční lístky, pohledy, nic se z nich neodlepuje. Hodnota těchto věcí je svědectvích o poštovním provozu. Jsou na nich všelijaké přídavné známky nebo nálepky, razítka, rukou připsané poznámky o změně adresy a ty činí obálku historicky zajímavou. Co se dalo vyčíst jen z obyčejné adresy, zvlášť pokud nebyla úplná. Před válkou se pošťák tak dlouho vyptával sousedů na nešťastného adresáta až se dověděl, že se přestěhoval. Napsal na dopis novou adresu a dopis byl za tím člověkem takzvaně doslán. Oblast poštovní historie je dnes v popředí zájmu právě proto, co se člověk může z obálky dovědět.

Lze tedy říci, že pokud se určitému sběrateli dostane do ruky modrý Mauricius a on tuto oblast nesbírá, nemá pro něho žádnou cenu?

To asi úplně ne. Tam už hraje roli značná finanční hodnota té známky. Peníze má rád každý, co bychom si namlouvali. Mauricius je tak populární a ví se přesně kolik jich je, je modrý a červený, a v podstatě není možné ho jen tak dostat do ruky. Zhruba před sto padesáti lety, když se známky začaly sbírat, se mohlo stát, že tyto vzácnosti někdo náhodou našel. Kdyby mi ale dnes někdo tvrdil , že třeba na starých novinách takovou raritu našel, tak bych mu to nevěřil.

Jak se tedy určuje vzácnost známky, obálky nebo dopisnice?

To, co já považuji za vzácnost, nemusí být pro jiného filatelistu vůbec zajímavé. On by za tu známku dal nanejvýš desetikorunu a já bych ji při tom neprodal za tisíce. To jsou věci, ke kterým máme určitou osobní vazbu. Samozřejmě čím méně známek se jich zachovalo, tím je jejich cena obecně vyšší.

Jaká je ta vaše nejcennější?

V osobní rovině jsou pro mně nejcennější známky z roku 1952. Tehdy vyšel Chopin a Smetana. To byly první známky, které mi koupil můj děda. Ty mám ve své sbírce na čestném místě a cením si jich. Od těch se odvíjí můj zájem o vážné sbírání a připomínají mi milovaného člověka.

To jsou tedy Vaše první známky?

Ne, už jsem jich v té době pár měl. Ale těmito známkami mě děda vlastně navedl na cestu soustavného sbírání. Přidával jsem k nim další a další. Mé sbírání získalo určitou kontinuitu a kvalitu.

Vraťtme se k vydání chomutovské známky. Je to pro Vás vrchol celoživotního snažení?

Šlo spíš o tu správnou příležitost. Štěstí přeje připraveným. Nápad se známkou přišel až v průběhu příprav výstavy známek v letech 2012 až 2015. Naší žádosti o vydání známky Česká pošta vyhověla, protože jsme opravdu nebyli neznámí příchozí, ale vlastně staří mazáci. A byl bych špatný chomutovský patriot, kdybych se o to nepokusil. Navíc pošta nesvěří návrh známky neznámému, nevyzkoušenému výtvarníkovi. Moje žena Marie, která je autorkou známky, také není pro poštu neznámá. Kreslí drobnou grafiku pro filatelistické účely od sedmdesátých let. Pro Českou poštu nakreslila řadu příležitostných razítek. Pro dvě poslední světové výstavy poštovních známek Praga 1998 a 2008 dělala návrh diplomů pro vystavující s krásnou kaligrafií. Kreslila řadu přítisků na korespondenční lístky neboli dopisnice pro Českou poštu i pro Kluby filatelistů například k výstavám známek různých ranků. To byly střípky které vedly k vydání známky.

O Chomutově

Logo města Chomutova
Chomutov je ideálním místem pro trávení dovolené. Turistům nabízí adrenalin i odpočinek na Kamencovém jezeře, rodinám poznání v Podkrušnohorském zooparku, cyklistům a milovníkům in-line stezku Bezručovo údolím. Okolí Chomutova je plné památek a přírodních krás.

Městské informační centrum

znak ticU Městských mlýnů 5885
430 01  Chomutov

Infolinka zdarma:

800 100 473

e-mail: infocentrum@chomutov-mesto.cz

NUTS2 Severozápad Evropská unie
Podporováno z Evropského fondu pro regionální rozvoj
Regionální operační program regionu soudržnosti Severozápad
„Vize přestane být snem“
www.europa.euwww.nuts2severozapad.cz